Československo bylo vyhlášeno 28. října 1918. Hlavní představitel probíhajících změn Tomáš Garrigue Masaryk prokázal pozitivní vůli po aktivním utváření našich dějin. Většina obyvatel přijala jeho úsilí s nadšením a podpořila vznik nové republiky. Nepřekvapuje proto i snaha o založení nové křesťanské církve, která bude reformní a bude odloučena od problematických údobí římskokatolické církve.
Uvedené úsilí bylo naplněno. Došlo k tomu 8. ledna 1920 vyhlášením nové křesťanské církve – Církve československé (zkratka CČS). U zrodu CČS stálo hnutí reformních katolických kněží. CČS je církví svobodně smýšlejících a demokraticky jednajících křesťanů, kde významné posty zastávají ženy, přijímání se děje podobojí, rozhodnutí o celibátu kněží je na jejich svobodné vůli, …. Za zdroje své nauky CČS označuje snahu o návrat k prvotní církvi či k pravému jádru křesťanství a přihlášení se k myšlenkovému odkazu Mistra Jana Husa. CČS byla v roce 1971 přejmenována na Církev československou husitskou (zkratka CČSH).
Díky Josefu Johnovi, který je autorem knihy Mé, tvé, naše Trhové Sviny (nakladatelství Růže České Budějovice, 1974, strana 21 – 23) si můžeme udělat vhled do daleké minulosti:
„… Většina obyvatel městečka Trhové Sviny vyznávala římskokatolické náboženství, ale vždy jen do té doby, než Sviny připadly protestantské vrchnosti. Klasickým dokladem toho je počátek 15. století, kdy kraj spravoval poručník Oldřicha z Rožmberka, Čeněk z Vartemberka.Jako Husův přítel vedl malého Oldřicha k protestantství, ten skutečně přijal kalich a v roce 1417 nařídil prostřednictvím svého kaplana Jana Biskupce všem kněžím na svém panství, aby podávali poddaným svátost oltářní pouze pod obojí způsobou. Ti, kteří nechtěli, měli svá místa na farách postoupit kněžím podobojí.
Ve Svinech byl v té době farářem Václav Višně z Větřní, horlivý katolík, který se Oldřichovu nařízení vzepřel. Doplatil na to – byl z fary vypuzen a svinenským farářem se stal přítel mistra Jana Husa, kněz Mníšek. V té době Sviny zaznamenaly odklon od katolictví. Pan Oldřich z Rožmberka ale brzy poznal, že kořeny rozmáhajícího se husitství jsou živeny lidovým odporem nejen proti církevnímu kléru, ale i proti světské vrchnosti. Odjel tedy na hrad Žebrák, kde si vyžádal od papežského legáta rozhřešení, a stal se zapřisáhlým odpůrcem husitů. Na všechna jeho panství se rozlétla nová poselství, v nichž se nařizovalo, aby se všichni kněží znovu navrátili ke katolictví.
K těm, kteří neposlechli, byl mnohem přísnější, než se stalo těm,
kteří před časem nechtěli přistoupit ke kalichu; vsadil je do žalářů na svých hradech. Václav Višně z Větřní se vrátil do Trhových Svin a žil zde ještě roku 1436.
Kázání kněze Mníška ale přivedlo k Husovu učení mnoho Svinenských. Svědčí o tom událost 2. srpna 1420, kdy se kolem Svinů položilo vojsko rakouského knížete Arnošta (Ernsta). Vracelo se z Prahy, kde na Vítkově pomáhalo Zikmundovi v boji proti Žižkovi. Viklefisté – husité z Trhových Svinů a okolí – udeřili na Arnoštova vojska a došlo k boji, při němž část města vzplanula v ohni.
Protestantské smýšlení velké části Svinenských bylo zřejmě příčinou toho, že na sklonku téhož roku Žižka bez velkých obtíží dobil svinenský hrad. Zde se husité zřejmě dlouho nezdrželi, protože o dva roky později Žižka dobil a obsadil hrad znovu. Má se za to, že tentokrát jeho vojska hrad vyplenila a spálila, protože v nejstarší gruntovní knize svinenské z roku 1480 se hrad již nepřipomíná.
<Silné odpadání od katolictví je zaznamenáno také po roce 1580, kdy Petr Vok z Rožmberka přestoupil ke konfesi českých bratří. Buquoyové však znovu zvedli prapor Vatikánu. Zvláště manželka prvního vládce novohradského panství tohoto rodu, Marie Magdaléna, byla horlivou katoličkou a po mužově smrti využívala svého mocenského postavení k šíření římskokatolického náboženství. A konečně k třetímu mohutnému odlivu od učení římskokatolického došlo po roce 1920, kdy byla založena Československá církev. Vatikán byl v očích českého lidu kompromitován svou úzkou spojitostí s habsburským Rakouskem, a tak brzy i v Trhových Svinech našla nová církev mnoho nových vyznavačů.
V roce 1921 vyznávalo československé náboženství 1 624 občanů, římskokatolické 1 596. Ale při sčítání obyvatelstva v roce 1930 se přihlásilo ke katolíkům 2 331 lidí, k československému náboženství jen 494. Církev československá se tak –byť jen na krátký čas – stala v Trhových Svinech nejpočetnější zastoupenou církví. …“
