SBOR CÍRKVE ČS. HUSITSKÉ ZBUDOVANÝ NA PAMĚŤ JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA

Nelehké začátky (1920 – 1921)

U zrodu nové církve stálo hnutí reformních katolických kněží, kteří se po neúspěšných jednáních s papežem a biskupy v Římě rozhodli konat. Katoličtí reformisté nastoupili cestu svobody a začali prosazovat v praxi své požadavky – národní bohoslužebný jazyk, dobrovolný kněžský celibát, volba uchovních věřícími, volnost vědeckého bádání, atd. Do čela hnutí byl zvolen ThDr. Karel Farský, který vyzval v roce 1919 ke sloužení vánočních bohoslužeb v češtině namísto dosavadní latiny.

Lidé jásali a byli dojati tím, jak je krásná mše, když je jí rozumět v rodném jazyce. Úspěch bohoslužby v národním jazyce byl obrovský. Reformisté proto rozhodli o zřízení samostatné církve. Již 8. ledna 1920 byla založena svobodná Církev československá (zkráceně CČS, od roku 1971 přejmenována na Církev československou husitskou, zkráceně CČSH).

Husitská teologická fakulta - Univerzita Karlova

Duchovními CČS byli zpočátku římskokatoličtí kněží, další generace již studovaly na evangelické teologické fakultě, později se ustavila vlastní bohoslovecká fakulta – dnes Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy. Církvi chyběli biskupové, kteří by mohli světit nové kněze. Zejména chybějící biskupy měla poskytnout srbská pravoslavná církev. Srbové však z mladičké církve chtěli vytvořit pravoslavnou církev v Československu. Ne všem věřícím CČS to bylo po vůli. V roce 1924 bylo proto rozhodnuto, že Církev československá nepůjde cestou pravoslaví.

Hledání vlastní identity (autentičnosti), nedostatek kněží, chybějící prostory pro bohoslužby a nesouhlas římskokatolické církve – to vše bylo důvodem, že celá řada členů Církev československou opustila.

Tím vším si prošla i Církev československá v Trhových Svinech, což také početně dokládá pan John ve své knize. Církev československá (zkratka CČS) byla v roce 1971 přejmenována na Církev československou husitskou (zkráceně CČSH). V souladu s archivními materiály budu nyní používat původní název – CČS. Církev československá patřila mezi nové fenomény první republiky. Vznik této instituce věrně odrážel nálady značné části obyvatelstva. Počet členů CČS postupně narůstal: rok 1920 – 508 000 členů, rok 1930 – 795 677 členů, rok 1938 – 885 908 členů.

V Trhových Svinech se také projevila snaha o nastoupení nové cesty duchovní obrody. V létě 1920 se konala informační schůze v Sokolovně. Tam pak byl ustaven přípravný výbor. První bohoslužby CČS probíhaly v pozdním létě na náměstí nebo v Sokolovně v Trhových Svinech.

V listopadu 1920 přednášel v Trhových Svinech o nové církvi Dr. Karel Farský, neúnavný a nezapomenutelný zakladatel Církve československé a její první patriarcha. Náboženská obec Církve československé v Trhových Svinech byla založena koncem roku 1920 Karlem Kůrkou, ředitelem spořitelny, Františkem Princem, starostou města, Františkem Šindelářem, ředitelem nemocenské pojišťovny. Prvním předsedou náboženské obce byl zvolen Karel Kůrka a jednatelem František Princ.

Ihned od počátku bylo problematické získat faráře. Dokládá to následující citace z dopisu Ústřednímu výboru CČS v Praze:

„… Jest nám ku velikému podivení, že vzdor tomu, ačkoli nám určitě přislíbeno bylo, že obsazeno bude místo faráře u nás, dosud se tak nestalo, přes to že slíbeno bylo závazně od 1. ledna 1921 místo to obsaditi. Měl sem k nám přijít za faráře pan Hynek Široký z Červeného Kostelce již 5. ledna, ale jest už dnes 12. ledna a my ani nejmenší zprávu o jeho příchodu jsme neobdrželi.

Příslušníci církve naší jsou velmi rozhořčeni a to v prvé řadě na nás, kteří stojíme hnutí náboženskému v popředí, a vytýká se nám, že jsme je z církve katolické odvedli, ale náhradu jim nedali, než je stále odkládáme. Mimo to rozvinula se zde agitace proti nám, tak že mnozí přestoupili zpět do Říma. Máme zde opět troje křtiny, pět žen, jichž dítky křtěny byly dle ritu CČS čekají již po týdny na obřad podobný katolickému.

Máme zde jednu svatbu, a to vše nesmí a nemůže být již odkládáno, nemá-li nastati odstup většiny zpět k Římu, což by znamenalo konec celému hnutí u nás, a pro nás, kteří jsme to propagovali i nesmrtelnou blamáž. Žádáme proto rozhodně, aby i h n e d místo faráře u nás obsazeno bylo, buď trvale, aneb kdyby tomu v cestě stály ještě překážky, aby sem na několik týdnů až do trvalého obsazení dán byl farář výpomocný, který musí přijet i h n e d!

Vždyť máme celou řadu školních dětí, které nemají již po měsíce žádného vyučování náboženství a je jich pouze v chlapecké obecné škole přes 80, a takové školy jsou zde tři! Proto nijak neodkládejte a vyšlete sem někoho, aby tu do tří dnů byl – vždyť jdou misionáři i mezi divochy, a my jsme přece civilizovaní občané!

Nebude-li nám vyhověno, bude obstarávat duchovní službu u nás českobratrský kazatel z Budějovic, což bude mít za následek odklon nás všech ku protestantismu. Nepovažujte přípis náš tento za žádného strašáka, věc je velice vážná. Buď zde bude ihned duchovní anebo celé hnutí upadne.

A my přece slibovali jsme si být centrem pro celý náš tak hluboce založený jihočeský kraj. ……“.

Věřící se dočkali. Farář CČS Rudolf Juřina nastoupil 28. ledna 1921. První bohoslužbu odsloužil 30. ledna 1921. Z nám neznámých důvodů došlo k prvním problémům v náboženské obci, což je uvedeno v žádosti o pomoc

„… Před asi šesti týdny odeslali jsme Vám přípis, v němž žádali jsme, aby někdo z Vás přijel urovnat ty tak rozhárané poměry u nás v náboženské obci, zejména aby přišel urovnat zkalený poměr mezi námi a farářem Juřinou, a tak pomohl učinit u nás nápravu … “

Zajímavou informací v žádosti je také zmínka o platu prvního faráře:

„… Vám je známo, že farář Juřina přijat byl u nás za duchovního správce prozatímně a s tou podmínkou, že zastávati bude také místo obecního pokladníka se služným 300,- Kč, proto, abychom snáze náklad s vydržováním snesli, my mu pak platili 500,- Kč měsíčně, tak úhrnem měl 800,- Kč, mimo to co bral za vyučování školní. Dále platili jsme mu byt. Farář Juřina zastával místo obecního pokladníka až do června, kdy dal výpověď, že prý je prací
přetížen, a dne 22. června 1921 byl tohoto úřadu zproštěn, ovšem ale také těch 300,- Kč, které až dosud měsíčně dostával. … “

Farář Rudolf Juřina odešel v září 1921 na faru ve Vodňanech. Druhý duchovní Antonín Preclík působil v Trhových Svinech od září 1921 do května 1922.